Červen 2015

někdo štěstí má a druhý smolař je.

23. června 2015 v 13:28 | džindžr |  DŘISTY
Od posledního článku se pár věcí změnilo. Bylo by poněkud trudné, kdyby ne.

Co se ale nezměnilo je můj sklon k alkoholismu haha. Ve zkouškovém jsem trochu omezila konzumaci, ale jakmile byla poslední zkouška hotová, naběhla jsem do hospody. No poslední zkouška hotová, jak se to vezme. S lítostí vám musím oznámit, že nikdy nebudu prezident, protože jsem neudělala makro. A nebudu ani dějinný ekonom, což mě už tolik netrápí. S tím prezidentováním je to velké zklamání.

Další zklamání, nebo spíš jen jistá skleslost se týká chlapců v mém životě. Klasicky. Tedy momentálně jen jednoho chlapce, který ale vydá za pět. Myslím, že fakt, že tweet o něm má 5 hvězdiček, to jen potvrzuje. Je mi po něm smutno a vůbec mě nezajímá, že jsem ho viděla předevčírem. Blbý je, že vlastně vůbec nevím, kdy ho uvidím znova, jestli ho vůbec uvidím a uslyším ho říkat serdce a tak. Necítím se zrovna skvěle, když si na tuhle skutečnost vzpomenu. No nic, nezbývá mi než doufat, že jsem ho natolik okouzlila aby, až si urovná své problémy, zjistil, že chce být jen se mnou a takové ty podobné žvásty z amerických romantických komedií, však to znáte. Proč já se někdy nemůžu pobláznit do někoho aspoň trochu normálního? No jo já vím, nudila bych se.

Celá takhleta Lukášvěc mi docela narušuje můj proces budování sebevědomí a celkově lepší Barunky. To, jak se sebou nechám zacházet není úplně skvělé a měla bych si sama sebe více cenit a blablabla, stejně pak skončím u něj v posteli. Prostě to tak chci. Pak by ale mělo tedy být vsjo v parjadke ne? Ne. Není to úplně tak, jak chci. Chtěla bych ho totiž vídat častěji než jednou za dva měsíce. No tak to vidíte. A já myslela, že skončím u krátkodobého poblouznění. A taky, chtěla jsem v tomto odstavci mluvit o stavění mého lepšího já a skončila jsem znovu u keců o Lukášovi. Není to dobrý.

Další věc je moje hraní. Vůbec nevím, co si o něm myslet. Podle některých jsem skvělá a ještě lepší, než si mysleli, ale podle některých moje hraní nestojí ani za jedinou pochvalu. Samo, že bych měla víc věřit těm, kteří mě chválí, ale znáš to, sebevědomí je čubka. Rozhodně jsem namotivována ke zlepšování. Musím si sehnat někoho na přípravu na přijímačky, protože tentokrát hodlám komisi ohromit. Budou si říkat něco jako: "Tahle holka sice není úplně nejlepší herečka, ale NĚCO v ní je. Tu chcem." A první týden v červenci mám hereckou školu na jamu. Už se moc těším, bude to skvělý týden. Jo a zjistila jsem, proč lidi z damu téměř nevylezou ze školy. Protože mají každý semestr tak 20 předmětů! A já si stěžuju na svých 8 :D

Takže suma sumárum jsem poblázněná do Lukáše, snažím se zlepšovat v hraní, potřebuju dodělat bakaláře v termínu, těším se na nabité prázdniny, pracuju v Jindřišské věži (to jsem zapomněla zmínit) a snažím se být lepší člověk. Jo a jsem poblázněná do Lukáše, to už jsem říkala? Škoda jen, že je to takový čučučučurák.