někdo štěstí má a druhý smolař je.

23. června 2015 v 13:28 | džindžr |  DŘISTY
Od posledního článku se pár věcí změnilo. Bylo by poněkud trudné, kdyby ne.

Co se ale nezměnilo je můj sklon k alkoholismu haha. Ve zkouškovém jsem trochu omezila konzumaci, ale jakmile byla poslední zkouška hotová, naběhla jsem do hospody. No poslední zkouška hotová, jak se to vezme. S lítostí vám musím oznámit, že nikdy nebudu prezident, protože jsem neudělala makro. A nebudu ani dějinný ekonom, což mě už tolik netrápí. S tím prezidentováním je to velké zklamání.

Další zklamání, nebo spíš jen jistá skleslost se týká chlapců v mém životě. Klasicky. Tedy momentálně jen jednoho chlapce, který ale vydá za pět. Myslím, že fakt, že tweet o něm má 5 hvězdiček, to jen potvrzuje. Je mi po něm smutno a vůbec mě nezajímá, že jsem ho viděla předevčírem. Blbý je, že vlastně vůbec nevím, kdy ho uvidím znova, jestli ho vůbec uvidím a uslyším ho říkat serdce a tak. Necítím se zrovna skvěle, když si na tuhle skutečnost vzpomenu. No nic, nezbývá mi než doufat, že jsem ho natolik okouzlila aby, až si urovná své problémy, zjistil, že chce být jen se mnou a takové ty podobné žvásty z amerických romantických komedií, však to znáte. Proč já se někdy nemůžu pobláznit do někoho aspoň trochu normálního? No jo já vím, nudila bych se.

Celá takhleta Lukášvěc mi docela narušuje můj proces budování sebevědomí a celkově lepší Barunky. To, jak se sebou nechám zacházet není úplně skvělé a měla bych si sama sebe více cenit a blablabla, stejně pak skončím u něj v posteli. Prostě to tak chci. Pak by ale mělo tedy být vsjo v parjadke ne? Ne. Není to úplně tak, jak chci. Chtěla bych ho totiž vídat častěji než jednou za dva měsíce. No tak to vidíte. A já myslela, že skončím u krátkodobého poblouznění. A taky, chtěla jsem v tomto odstavci mluvit o stavění mého lepšího já a skončila jsem znovu u keců o Lukášovi. Není to dobrý.

Další věc je moje hraní. Vůbec nevím, co si o něm myslet. Podle některých jsem skvělá a ještě lepší, než si mysleli, ale podle některých moje hraní nestojí ani za jedinou pochvalu. Samo, že bych měla víc věřit těm, kteří mě chválí, ale znáš to, sebevědomí je čubka. Rozhodně jsem namotivována ke zlepšování. Musím si sehnat někoho na přípravu na přijímačky, protože tentokrát hodlám komisi ohromit. Budou si říkat něco jako: "Tahle holka sice není úplně nejlepší herečka, ale NĚCO v ní je. Tu chcem." A první týden v červenci mám hereckou školu na jamu. Už se moc těším, bude to skvělý týden. Jo a zjistila jsem, proč lidi z damu téměř nevylezou ze školy. Protože mají každý semestr tak 20 předmětů! A já si stěžuju na svých 8 :D

Takže suma sumárum jsem poblázněná do Lukáše, snažím se zlepšovat v hraní, potřebuju dodělat bakaláře v termínu, těším se na nabité prázdniny, pracuju v Jindřišské věži (to jsem zapomněla zmínit) a snažím se být lepší člověk. Jo a jsem poblázněná do Lukáše, to už jsem říkala? Škoda jen, že je to takový čučučučurák.
 

prosím.

14. února 2015 v 18:34 | džindžr

Historicky první článek, vyjadřující moje city k němu, vznikl 6. listopadu 2010. 2010! Možná by stálo za to nad tím trochu více popřemýšlet. Vážně doufám, že tentokrát napíše. S radostí prohraju sázku. Ale ta věc na es by mohla celou tu zkurvenou dětskou lásku ukončit. Nebo taky ne, co já vím, ale... hmm.

řekni to obrázkem.

29. ledna 2015 v 19:39 | džindžr |  DŘISTY
[Sad moment]

A hlavně, když v tom filmu hrajete.
 


2014 - alkoholový rok.

1. ledna 2015 v 0:00 | džindžr
Alcohol in life
LEDEN
Super prodloužený silvestr u anči. Až na to, že mě chtěla zabít holka, co vypadla ze skříně. Se stává.
Moje první zkouškové, průměrný student. Až na to účto, fuj.
Dávám dohromady monology a další blbinky na přijímačky. Které stejně poseru, takže.
Legendární párty s Petřínem. Tahanda s Markem. Honza se mi rozhodně nelíbí.
Další den jedu do Brodu slavit s Lenkou narozky a mají mě tam rádi. Party like a Gatsby.
Kikouš v Praze! Taky největší morda zima evr. Poprvé v národním, krása.
Dáša si myslí, že miluju Vencu. Není to pravda a nikdy nebyla, Dášo :D

life of actress.

20. prosince 2014 v 21:27 | džindžr
Poznatky z dnešního dne:
Moje oči na plném světle vypadají, jako bych měla dva monokly. Navíc mám na xichtu tolik makeupu, jako za celý život ne.
Azbuku ještě pořád umím, ale rozumím tak každé destáté slovo.
Jsem tlustá.
Když musím, zvládnu kilometrové podpatky. Dokonce i v nich běhat! Akorát teď mi asi upadnou nohy.
Jsem hrozně kožená, mohla bych hrát tak stokrál lépe.
Už mi asi navždy bude znít v hlavě ruština.
Můj nový parťák je mnohem sympatičtější než ten původní. Ale v podpatcích jsem větši než on hahaha. Nebo mi to jen tak přijde, jak říkal Tomáš.
Anton je nejzlatější kluk ze všech zlatých kluků, chci si ho vzít a mít s ním děti! Budu Nastěnka a on Ivánek. Nástěnku chci za ženu. Sorry, antonova přítelkyně. Nechápu, jak může mít za kamaráda takového dickheada, jako je David.
Mám kámoše z NYC, ale bohužel už neumím anglicky :(
Asi umřu.
Vůbec nevím, jak všechny svoje věci odvezu domů. Hlavně ty kaktusyyyy.
Ale kurva se těším na další dny.